Aktivační procházka přírodou a spolu-pobyt na silovém místě.
Zažijeme propojení s vědomím přírody. Budeme si všímat synchronicit a komunikace přírody (na hrubohmotné úrovni). Na procházce se budeme pohybovat jednou nohou ve „světě symbolů“.
Nemám připraven výklad, postup, nebo metodu. Vše se děje spontánně, skrze běžný hovor a propojení.
Energeticky silové místo v krajině je obvykle vnímáno jako místo s výraznou koncentrací energetických polí, energetických toků, portálů, léčivých sil. Často se k němu vztahuje silný příběh. V dávné minulosti zde mohla probíhat bájná setkávání, zasvěcování, léčení lidí i krajiny, komunikace s božstvem, posvátné obřady, oslavy přírody, přivolávání vize a předpovídání budoucnosti. Na místech zažíváme dnes:
- Zvýšenou vibraci, pulzující nebo rezonující energii
- Fyzickou, emocionální úlevu – doslova pocit lehkosti a bezpečí
- Léčivé účinky, jasnější intuici, vize, zajímavé sny
- Čistější napojení na vyšší a přírodní síly, přímější komunikaci s duchy
- Zvýšenou kreativitu, inspiraci, geomagnetické anomálie
Zápisky z poutí
Hora říp
Nevím, co mě to napadlo. Stoupám si na skálu a pomyslně vytahuji meč nad hlavu. Jako stvrzení. A tam cítím hbitý vzkaz – velmi lehký, vysoký – sotva zachytitelný a nečekaný. Cítím – že je a není jen ze mne.
„Hle, zde se rodí nový muž. Ten, jež povstal z popela. Z lůna matky Země a třpytu Slunce. Zde stojí – na posvátné hoře Říp. Nechť jeho srdce promlouvá.
„3x Moje Síla je tvá síla, Bratře
„Jsem Matka všech matek. Ze mne jsi klíčil. Ve mne spočineš. Pozvedni meč – zas a znovu.
Kounovské řady
Několikrát se stalo, že se objevil veliký kámen – který jsem neznal. A prostor, který byl jakoby nový! Občas si něco odnesu a nechávám zde dary a intuitivně si dovolím vzít amulet, kde cítím – jo, to si mám vzít. Kdysi jsem seděl u Pagase a kroužilo nad hlavou 20 minut neustále pískající káně. Před poslední otočkou, až u okraje řad, vidím na zemi kámen – 1 až 2 kg. Zkusím ho vzít do batohu, ale váhám a nevím jestli je pro mne. Poprosím vědomí přírody – ať mi ukáže 2 x synchronicitou – pokud ho tu mám nechat. Za 10 minut, na pěšině k ohradě s koňmi vidím na zemi 2 stejné symboly hned v ten okamžik nad hlavou přeletí 2 vrány. Trochu se usměju – nebuď magor. Ale přeci, tak jo. Nechám ho tu. Vlezu napravo do lesíka. Zaujme mě jediný strom, jdu blíž a když překročím porost a chci uložit těžký kámen ke kořenům – s údivem se zaseknu. U paty stromu leží asi 5 velkých kamenů. Každý s jinou texturou, barvou a složením – evidentně tan byly položeny. A zdá se, jakoby je tam přede mnou v čase odkládali různí lidé a to místo si je zavolalo, podobně jako mně.
Posvátný, Oldřichův dub
Fotím ho, sedám ke kořenům a pozoruju starou, masivní kůru a její hluboké a členité vrásky. Jen dýchám, koukám, uvolňuji se. Pak – na chvilku jako bych splynul a část mě prostoupila dovnitř – do dubu.
Cítím „suchý zážeh“ v těle, v nitru, v solaru a břiše. Pocitově – „duté“, rozlehlé, prastaré, ryzí světlo. A prasíla stromu.
Je to nové a zároveň jako vzpomínka. Udržím to okamžik a pak už to zmizí. Uf. Při odchodu ještě brouzdám kolem na zemi na mě vykouknou 2 velké kusy kůry – z horních pater prastarého dubu. Zřejmě dílo vichřice z předešlých dnů. Vzácnou kůru si s poděkováním beru.
Tobiášův vrch
Původní záměr byl navštívit Ranou. Nos mě však vedl k Tobiášku. Je to malebný kopeček. Na jaře zde roste koniklec. Každá strana vrchu je poseta odlišnými druhy vzácných rostlin. Brouzdám se k vrcholu, kde jsou 2 stromy. Vede mě to k malému dubu. Fouká vánek. Zůstávám zde delší dobu, míchám medicínu a fotím. A když je čas jít – prohlížím čerstvě zelené, mladé listy dubu. Mám chuť si vzít sebou alespoň jeden. Odpustím si to – nebudu nic trhat. Otáčím se a sestupuju pomalu směrem k silnici. Najednou uvnitř sebe cítím hlas: „Dělej s ní, co potřebuješ„. Hlava mi cukne instinktivně nahoru, aby oči zahlédly letící troj-větvičku. Větřík ji unáší mým směrem z dubu nade mnou. A Přitom za celé 2 hoďky nic z koruny neodletělo, ani větřík nezesílil.
Svatý Ján pod Skalou
Sedím na obrovském skalním masivu s nádherným výhledem do údolí a několik desítek metrů pod vrcholem a z dohledu turistů.
Po třech hodinách rozjímání a focení se rozhodnu poohlédnout po menším šutráku. Ideálně kus, na který moc lidí nesahalo a který patří přirozeně k tomu místu. Opatrně došlapuji naboso po skále – až k okraji.
V tom mi oči přistanou u 2 odpadlých kusů hrotu – výčnělku skály. Jakoby kladivem, nebo bleskem sražené. Při bližším prozkoumání vidím, že je to čerstvý úkaz. Kolem rozlomené skály, která je tu věky (2 kusy 1.2 a 2 kg) leží, jemné nerozfoukaná drť.
Cítím skoro dojetí, když vyvstane myšlenka – „vidíš? to je tvůj kámen – můžeš ho vzít.“
„Zde stojí, na posvátné hoře Říp. Pozvedá meč, zas a znovu. Nechť jeho srdce promlouvá...”
Termíny provázení
Můžeš si zmluvit doprovoad.
Eramei
Setkání na energeticky silovém místě
S možností podání medicíny Mapacho.
Prvních 30 min.
500 Kč
Dalších 30 min.
400 Kč
Cca. 60 – 120 min.
1 200 Kč
Nechť Jsme Sami Sebou.
a Život Kvete.
Ať se děje!
Děkuji za sdílení
Vašich zkušeností
